Auto na nikotin

Pojednání první: O monopolech

Populárním sporem probíraným na internetu je, hned po otřepaných slepicích a vejcích, bitva Windows (potažmo Microsoft) versus Linux - komerční versus open source software. Padají silná slova, pochybná i sofistikovaná argumentace, obě strany mají své zastánce i odpůrce. Přirozeně. Otázka totiž nestojí "Co je lepší?" ale "Co je pro daného uživatele / situaci nejvhodnější". And the winner is ...

Zastánci open source tvrdí, že Microsoft je zlý, protože je v pozici monopolu. Bojovníci v barvách Redmondu tvrdí, že monopol Microsoftu je výhoda. Cituji majitele největšího ega na českém internetu:

"Monopol" v oblasti software je výborná věc, umožňuje totiž vývojářům soustředit se na jednu majoritní platformu (Windows), pro tu dodávat vyladěný a špičkový software, a ostatní zcela ignorovat.

Mezi námi, dodávání vyladěného a špičkového software je umožněno správně zdokumentovanou platformou, nikoli jedinou platformou. Radkovi to ale neříkejte :)

Monopol zjednodušeně znamená, že firma dodává produkt jako jediná nebo jako jedna z několika málo firem. Působí v odvětví sama, třeba proto, že vstup dalších firem do odvětví je omezený například licencemi, nebo firma vlastní know-how, které je jedinečné. Tahle firma si pak může za svůj produkt říct vyšší cenu (v porovnání s tržním prostředím). Nemá konkurenta, aby jí šlapal na paty a tak maximalizuje zisk. Vzpomínáte na chování Českého Telecomu? Nebo co provádí ČEZ? Tak to je monopol.

A jak to souvisí s Linuxem a Windows? Oba systémy se vyvíjejí souběžně, navzájem se ovlivňují a postupně zdokonalují. Tomu se říká vývoj. Vývoj, ze kterého profituje ten lepší, ať už je to ten nebo onen. A samozřejmě profituje i uživatel. V situaci monopolu není důvod investovat do inovací a vývoje. Je to drahé a zákazník stejně koupí i původní produkt, protože zkrátka nic jiného není. Monopol zkrátka nevede k nejlepším produktům, ale to objevil už Darwin. Varan komodský má také monopol, je jediným dravcem svého druhu v oblasti - a zůstal mezi dinosaury.

Sayonara

Stručný přehled událostí

... takže pro dnešek:

• atentát na Benazir Bhuttovou (info v angličtině) - 16 + 1 mrtvých, 56 zraněných, velmi napínavá situace v Pákistánu před námi
  
• zemřel zpěvák, herec a showman Karel Černoch - po více než ročním boji s rakovinou
  
• vrah střílející na řidiče Sazky se zřejmě spletl
• opět se opili a postříleli myslivci

Velmi nabitý povánoční den, že?

Postupně si procházím události posledních pár týdnů. Vlastně mne nejvíc zaujalo pojetí vstupu ČR do Schengenského prostoru s úžasným prolnutím na oslavy "sameťáčku", kdy se komentářová přestřelka velmi často zvrhla až do extrémů typu souhlas s "zabij komunistu - posílíš mír".
Heslo, i když míněno jako parafráze, které se v článku opěvující svobodu ohání zabíjením vyznavačů ideologie s níž nesouhlasím, je protimluv. V moderní společnosti se trestá smrtí jen velmi zřídka, někde vůbec ne, ale nikdy za vyznávané názory. V tom právě spočívá ta změna, která se údajně měla odehrát onoho listopadového dne.

Rozšíření Schengenského prostoru je svým způsobem dalším dějstvím sametové revoluce. Tehdy jsme opravdu vykročili do Evropy a nyní, 18 let po startu, jsme zase o kousek dál.
Ovšem je třeba si uvědomit, že za tím vším stojí i jiné daleko silnější hnací síly, než svoboda, pravda a láska. A to jsou síly ekonomické, tržní, hmotné, přízemně materialistické. Dovolte mi připomenout, že idea jednotné Evropy byla odstartována v 50. letech 20. století čistě obchodními dohodami jako ESUO, ESVO, EHS, EuroAtom. Stará dobrá Evropa si uvědomila, že hranice v širším slova smyslu brání rychlé a efektivní poválečné rekonvalescenci, jestli nechce hrát v dějinách modré planety druhé (třetí, ...) housle za ekonomikou Spojených Států musí velmi rychle najít lék. Lékem je vytvoření silného ekonomického celku bez vnitřních bariér, se společnou měnou, společnou zahraniční politikou apod. Spojené Státy Evropské. Rozšíření Schengenského prostoru je právě jednou z etap bourání vnitřních bariér.

Bude-li celý proces úspěšný, čeká nás v budoucnu svět rozdělený do tří zájmových sfér:

• obě Ameriky (zajímavé, jak si poradí s integrací Kuby a Bolívie)
• Evropa a znovu kolonizovaná Afrika
• střední východ (nevěřím v úspěch misí v Iráku a Afghánistánu) a Asie.

Pro srovnání, přečtěte si román George Orwella 1984.

Naschledanou v komentářích.

Dnes poprvé